Přejít na: ↓ obsahúvodní stránkuvyhledavánínavigaci

doc.Dr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D.:

JAKOU CHCEME MÍT NÁRODNÍ GALERII?

 

Národní galerie Praha je státní organizace spravující největší sbírku výtvarného umění v Česku. Galerie vznikla ze soukromě iniciované obrazárny, která od konce 18. století veřejně vystavovala původně zapůjčené obrazy.Současný charakter získala v 1. polovině 20. století. Umění ze svých sbírek vystavuje ve stálých expozicích a na výstaváchpořádaných v několika budovách v Praze i mimo ni, které jsou všechny významnými kulturními památkami.

Náš příští host, český historik a bývalý ředitel Národní galerie Jiří Fajt, s námi v úterý večer podebatuje o tom, jak by si Češi představovali, aby naše národní umělecká pokladnice měla vypadat.

Stát se již panu Fajtovi omluvil za jeho neoprávněné odvolání z funkce generálního ředitele Národní galerie a v současné době se jedná i o jeho návratu na tento významný post .

Nenechte si tenhle nabitý večer ujít!

 

Vážení příznivci Golem klubu,
zveme Vás k dalšímu pravidelnému debatnímu posezení

v úterý 2. června ve 20 hodin.

Členové klubu povečeří s hostem od 19 hodin.

Na viděnou se s Vámi těší

Martin Kratochvíl- předseda klubu a Ondřej Krůta - tajemník klubu

­­­­­­­­­­­­­­­­­________________________________________________________________ 

 

 

Jiří Fajt je český historik umění žijící v Berlíně a v Praze, od července 2014 do dubna 2019 generální ředitel Národní galerie v Praze. Věnuje se především středověkému a raně novověkému umění střední a středovýchodní Evropy, je autorem řady publikací a úspěšných mezinárodních výstav.

Narodil se 11. května 1960 v Praze. V roce 1983 dokončil Vysokou školu zemědělskou v Praze a následujících několik let se živil jako myč oken v pražském podniku Úklid (1984–88). V letech 1987-1993 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (prof. J. Homolka, P. Wittlich, J. Kropáček). Absolvoval s titulem Mgr. roku 1993. Zároveň se studiem v letech 1988-1992 pracoval jako kurátor Sbírky českého kamenosochařství 11.–19. století v Lapidáriu Národního muzea v Praze, kde měl kromě jiného na starosti instalaci tří sálů nové expozice od středověké plastiky po renesanci. Roku 1992 se stal kurátorem středověkého umění v Národní galerii v Praze a o dva roky později vyhrál konkurz na ředitele Sbírky starého umění.

V letech 1997–1998 absolvoval studijní pobyt v New Yorku na pozvání Metropolitan Museum of Art, roku 1999 studijní pobyt v Rakousku na pozvání Rakouské akademie věd. V roce 1999 získal doktorát z dějin umění na Karlově univerzitě v Praze. Mezi léty 1998 až 2001 navíc působil jako zakládající ředitel Centra pro středověké umění při Národní galerii v Praze (financováno Volkswagenstiftung). V roce 2000 Národní galerii v Praze dobrovolně opustil jako výraz nesouhlasu s tehdejším vedením Milana Knížáka a těžiště svého působení přesunul do Německa, kam se následně s celou rodinou odstěhoval.

V roce 2010 vyhrál výběrové řízení na pozici generálního ředitele Národní galerie v Praze, v červenci 2013 byl jmenován, do funkce nastoupil v červenci 2014. V dubnu 2019 jej tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal, spolu s Michalem Soukupem, ředitelem Muzea umění Olomouc. Jiří Fajt se ke svému odvolání i možným důvodům vyjádřil v rozsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz a Echo 24.

V první polovině prvního desetiletí 21. století vedl na Společenskovědním institutu pro historii a kulturu středovýchodní Evropy při univerzitě v Lipsku internacionálně obsazený vědecko-výzkumný projekt Jagellonci – evropská dynastie. Umění a kultura ve střední Evropě 1450–1550. Celý projekt byl navržen a publikován Jiřím Fajtem a Wilfriedem Franzenem a je založen na základním výzkumu dějin umění a kultury východní Evropy, který byl realizován na GWZO. Projekt financuje DeutscheForschungsgemeinschaft v Bonnu  a spolupracuje na něm Robert Suckale.

Ve druhé polovině prvního desetiletí pak na témže institutu působil jako vedoucí vědecko-výzkumného projektu Dvorní kultura ve středovýchodní Evropě od 14. do 18. století. Srovnávací studie kulturní komunikace a reprezentace, v letech 2011–2013 stál v čele vědecko-výzkumného projektu Reprezentace a memoria pozdně středověkých panovníků ve střední Evropě: umění – liturgie – historie, 1250–1550 a od roku 2014 řídí projekt Dvory vysokého kléru a magnátů – duchovní a světská knížata na panovnických dvorech: samostatnost – závislost – vztahy, oba financované Federálním ministerstvem pro školství a výzkum (BundesministeriumfürBildungundForschung) v Bonnu.

Na vědecko-výzkumném institutu v Lipsku inicioval založení publikační řady Studia JagellonicaLipsiensia (do roku 2015 vyšlo 18 svazků, ThorbeckeVerlagOstfildern) a kritické edice KompassOstmitteleuropa (do roku 2015 vyšly dva svazky, ThorbeckeVerlagOstfildern), koncepčně řídí vydávání devítisvazkové Rukověti dějin umění středovýchodní Evropy (HandbuchzurGeschichte der Kunst in Ostmitteleuropa), první svazek 2015/16; je vedoucím projektu velkých mezinárodních výstav a iniciátorem infrastrukturního projektu digitální internetové platformy Památky středovýchodní Evropy (ve spolupráci s Herder-Institut Marburg a Bildarchiv Foto Marburg, financováno Leibniz-Gemeinschaft).

Berlín, Praha
Jako hostující profesor působil od roku 2001 na Technické univerzitě Berlín, kde se v roce 2009 habilitoval se spisem na téma Der NürnbergerMalerSebaldWeinschröterimNetzwerk von KaiserhofundPatriziat (1349–1365/70) (od roku 2009 s habilitací v oboru dějiny umění – Dr. habil., od roku 2011 privátní docent – PD Dr.). Kromě toho přednášel na Humboldtově univerzitě v Berlíně a na Univerzitě Karlově v Praze. Roku 2012 se habilitoval rovněž na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se spisem Der langeSchattenKarls IV. ZurRezeption der luxemburgischenHerrschaftsrepräsentationimHeiligenRömischen Reich. (2012 – Doc.)

Jmenování profesorem UK, Zeman odmítá
V červnu 2014 docent Jiří Fajt úspěšně zakončil řízení ke jmenování profesorem na Karlově univerzitěPraze. Udělení titulu doporučila hodnotící komise a obě vědecké rady (fakultní i celouniverzitní). S Fajtovým jmenováním profesorem souhlasila vláda České republiky, přesto však v květnu 2015 odmítl prezident ČR Miloš Zeman podepsat jmenovací dekret Jiřího Fajta, i dekrety fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera. Jako důvod uvedl u Fajta jednání o sponzorské smlouvě s Komerční bankou, generálním partnerem NGP, které považoval za úplatek. Jiří Fajt tento výrok prezidenta označil za nepravdivý, absurdní a účelově dehonestující. Některá média v těchto událostech vidí odvetu prezidenta Miloše Zemana za Fajtovu kritiku prezidentské kampaně i za podporu Karla Schwarzenberga. Univerzita Karlova a VŠE se ve věci profesorského jmenování rozhodly v listopadu 2015 podat žalobu na prezidenta ČR.

doc.Dr. et Ing. Jiří Fajt, Ph.D.: JAKOU CHCEME MÍT NÁRODNÍ GALERII?

Přejít na: ↑ obsahzačátek stránkyúvodní stránkuvyhledavánínavigaci

Twitter: Tak jsme konečně nastartovali nový web.

Přejít na: ↑ obsahzačátek stránkyúvodní stránkuvyhledavánínavigaci