Přejít na: ↓ obsahúvodní stránkuvyhledavánínavigaci

Vážení členové a přátelé Golem Clubu,

Všichni jsme měli nedávno možnost v České televizi shlédnout nový film režiséra Jiřího Svobody, který pojednává o prvním ministru financí Československa  -Aloisu Rašínovi( 1867-1923).

Příští úterý máme jedinečnou možnost se s panem režisérem osobně v Golem Clubu setkat a pobesedovat s ním nejen o nelehkém natáčení filmu, ale i o samotné osobnosti Aloise Rašína, který je v našich dějinách tak trochu opomíjen.

Byla by velká škoda si tuto debatu tuto utéct.

Pokud jste film v televizi nestihli shlédnout, zde je odkaz na online proklik:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12362103242-rasin/218512120150001-rasin-1-2/

 

Dvoudílný film Rašín režiséra a scenáristy Jiřího Svobody se vrací do doby první světové války a ke vzniku samostatného Československa, přičemž se soustředí na osudy přehlíženého politika Aloise Rašína. Na přípravě snímku se podílela i Rašínova pravnučka Karolina Breitenmoser-Stransky.

 

Rašín (TV film)

Česko, 2018, 142 min (Televizní verze: 70+79 min)

Scénář a režie: Jiří Svoboda

Kamera: Marek Janda

Hudba: Jiří Chlumecký

Hrají: Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil, Zuzana Stivínová, Lenka Vlasáková, Viktor Preiss, Tomáš Töpfer, Petr Štěpán, Vítězslav Jandák, Ondřej Malý, Jan Novotný, Jaroslav Plesl, Jan Plouhar, Adrian Jastraban, Michal Bumbálek, Martin Finger, Ondřej Novák, Martin Siničák, Ondřej Kavan, Milan Kňažko, Jiří Čapka, Robert Nebřenský...

_________________________________________________________________

Přijďte mezi nás
v úterý 13. 11. 2018 ve 20:00 hodin

Členové klubu se sejdou při společné večeři s naším hostem v 19.00 hodin


Na setkání se těší,

Martin Kratochvíl (předseda GC) a Ondřej Krůta (tajemník)

 

_________________________________________________________________

 

 

Jiří Svoboda (* 5. května 1945 Kladno) je český režisér a scenárista, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Roku 1963 byl přijat na divadelní režii DAMU, ale vzhledem ke spoluautorství dopisu kritizujícího nedostatek svobody slova posléze vyloučen. Pracoval jako řidič, později (1964–66) jako skladník OPBH.

 

Vystudoval režii na FAMU (1966–1971) v Praze, pracoval ve scenáristickém oddělení Filmového studia Barrandov. Jeho prvním dlouhometrážním hraným filmem bylo Zrcadlo pro Kristýnu (1975). Roku 1983 zfilmoval novelu V. Körnera Zánik samoty Berhof z období druhé světové války. Z roku 1985 je film z prostředí neurochirurgické kliniky Skalpel, prosím podle románu V. Stýblové. O kauze tzv. Orlických vražd natočil film Sametoví vrazi (2005). V divadle Ungelt inscenoval hru Picasso s Vilmou Cibulkovou a Milanem Kňažkem v hlavních rolích.

 

Od roku 1975 do 1989 byl členem KSČ, poté až do června 1993 členem KSČM.

I. sjezd KSČM v říjnu 1990 ho zvolil předsedou strany. Jeho volba měla vyjádřit posun komunistické strany k reformám a oslovit širší voličskou veřejnost.

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR (volební obvod Praha) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Svoboda přešel do poslaneckého klubu KSČM. Ve volbách roku 1992 přešel do Sněmovny lidu, kam byl zvolen za KSČM, respektive za koalici Levý blok, kam KSČM přistoupila. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Po volbách roku 1992 byl až do zániku ČSFR členem předsednictva Federálního shromáždění.

5. prosince 1992 byl pravděpodobně v souvislosti se svou politickou činností napaden neznámým maskovaným atentátníkem. Krátce poté ho II. sjezd KSČM znovu zvolil předsedou (Svoboda nebyl sjezdu v důsledku zranění po útoku přítomen). V této době ale uvnitř strany zesilovaly spory mezi konzervativním a reformním křídlem. Svoboda coby reformista navrhoval výrazné změny v programu strany, včetně změny jejího názvu (navrhoval varianty pojmenování Strana demokratického socialismu, Strana radikální levice nebo Strana demokratické levice). Konzervativní skupina ale tyto záměry odmítala. Do KSČM znovu vstoupil Miroslav Štěpán a konzervativci založili počátkem roku 1993 platformu Za socialismus. Svoboda na tyto aktivity reagoval materiálem Strana na rozcestí, v němž konstatoval, že slovo komunistická je zdiskreditováno a pokračující příklon ke komunistické ideologii může ztížit v budoucnu vytvoření levicové vlády v České republice. Měření sil mezi oběma názorovými tábory mělo vyvrcholit v červnu 1993, kdy se konal v Prostějově III. sjezd KSČM. Krátce předtím proběhla v KSČM anketa o změně názvu, v níž převládli stoupenci zachování stávajícího jména. Svoboda proto ještě před sjezdem rezignoval na předsednickou funkci. Vzhledem k rozporům s částí členské základy rezignoval v červnu 1993 na členství v KSČM.

V roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu na Praze 2 jako nestraník za SDL.

V letech 1999 až 2003 přednášel na FAMU, profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – režie byl jmenován 17. května 2000. Od roku 2006 do roku 2011 působil na Univerzitě Jana Amose Komenského. Od roku 2011 působí jako profesor na Vysoké škole finanční a správní, kde přednáší Vývoj médií a Tvorbu multimediálních prezentací.

Výběr z filmografie:

Scénář:
1974 – Motiv pro vraždu

Režie:

1974 – Motiv pro vraždu (2. povídka: Rukojmí)

 1975 – Zrcadlo pro Kristýnu

  1980 – Dívka s mušlí

  1981 – Řetěz

  1982 – Schůzka se stíny

  1983 – Oblouk světla – pro TV, dvoudílný o vynálezci F. Křižíkovi

  1983 – Zánik samoty Berhof

  1985 – Skalpel, prosím

  1986 – Papilio

  1987 – Svět nic neví

  1988 – Prokletí domu Hajnů

  1990 – Jen o rodinných záležitostech

  1995 – Co Hedvika neřekla – pro TV

  2002 – Udělení milosti se zamítá – pro TV

  2005 – Sametoví vrazi

  2005 – Rána z milosti – pro ČT

  2005 – Jasnovidec – TV film

  2007 – Boží duha – pro ČT dle novely Jaroslava Durycha

  2010 – Domina – TV film pro ČT

  2014 – Poslední cyklista

  2015 – Jan Hus

  2017 – Zádušní oběť – TV film pro ČT

  2018 - Rašín  

 

Režisér Jiří Svoboda: „RAŠÍN“

Přejít na: ↑ obsahzačátek stránkyúvodní stránkuvyhledavánínavigaci

Twitter: Tak jsme konečně nastartovali nový web.

Přejít na: ↑ obsahzačátek stránkyúvodní stránkuvyhledavánínavigaci