Bude muset EU opravdu dopadnout až na dno?
Autor:
Po devětadvaceti měsících přivítal Golem Club opět viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Radka Špicara. Hlavním tématem byla pochopitelně zpráva o stavu unie, kterou na popud UvL sepsal Mario Draghi. Na čtyřech stech stran shrnul důvody, proč EU stagnuje a ztrácí v mezinárodním měřítku svou konkurenceschopnost.
Po devětadvaceti měsících přivítal Golem Club opět viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Radka Špicara. Hlavním tématem byla pochopitelně zpráva o stavu unie, kterou na popud UvL sepsal Mario Draghi. Na čtyřech stech stran shrnul důvody, proč EU stagnuje a ztrácí v mezinárodním měřítku svou konkurenceschopnost. Přičemž Evropa je na exportu přímo závislá. Totéž se dá říci i o ČR. Pan Špicar komentoval hlavní tři směry, ve kterých zaostáváme (nejen) za USA a Čínou. Je to obchod, energetika a obrana. Evropa dlouhou dobu vydělávala na globalizaci, která však skončila a v současné době se stáváme svědky deglobalizace, jež je způsobena především snahou o nezávislost na nestabilních státech, což ukázala jak pandemie čínské chřipky, tak i ruská agrese na Ukrajině. Evropský průmysl se potýká s několikanásobně vyššími cenami energie než například USA, které mají za následek konkurence neschopné ceny. Příliš ambiciózní dekarbonizační tendence a odklon od jádra si vybírají svou daň. Podle Draghiho je EU příliš závislá na USA i v oblasti obrany. Obava, že Spojené státy, kde se může stát prezidentem opět D. Trump, budou značně omezovat své výdaje na evropské konflikty, je zcela na místě. Když si k tomu připočteme vysokou přeregulovanost trhu, neexistující celoevropský kapitálový trh, pomalou digitalizaci a robotizaci, výhled není příliš optimistický. Co s tím?
Podle diskutované zprávy by byla na místě celoevropská řešení obrany, dopravy a kapitálových trhů. Tedy více Evropy. Pan Špicar zachytil zděšení některých českých analytiků nad navrhovanými evropskými dluhopisy. Pokud by však nešlo opět o snadno zneužívané strukturální fondy, ale o celoevropská řešení například dopravní infrastruktury, podpory globálního řešení zbrojních systémů, propojení energetických soustav a vytvoření celoevropského kapitálového trhu, tak by s tím problém neměl.
Když hovořil o našich problémech, tak byla opět řeč o špatné migrační politice v souvislosti s dovozem potřebných pracovních sil na všech úrovních, o výrazném odbourání byrokratických překážek, a hlavně o potřebě tzv. II. ekonomické transformace – tedy odklonu od montovny směrem k vlastnímu výzkumu a vývoji, a tudíž i podstatnému zvýšení marží při prodeji finálních výrobků. Jedině tak si můžeme vydělat na náš nesmírně drahý sociální stát.
Můj komentář: Zajímavé je, že nic z toho nezavání tolik nepopulárním "utahováním opasků" obyvatelstva. Naopak, pokud by se to povedlo, vedlo by to k možnosti rychleji zvyšovat mzdy. Jenže se to nebude líbit politikům. Ani v EU, ani u nás. Dobrovolně by se museli vzdát rozhodování o obrovských objemech finančních prostředků. Z čeho by se pak plnily jejich vlastní kapsy a pokladny jejich stran? Pan Špicar věří, že paní UvL bude ve svém druhém a posledním období v tomto směru razantnější, jelikož jí nepůjde o znovuzvolení. Ač rozený optimista, na opravdový obrat bych moc nesázel!
Program klubu
Problém války na Ukrajině nabývá stále na síle a přináší další a další otázky. Je možné, aby se tento konflikt přelil přes hranice do dal
V Americe se v současnosti dějí věci, které nechápou ani ti, kteří Trumpa volili. Co bude dále? Náš příští host nám objasní, co
Německý kancléř Olaf Scholz krátce po vypuknutí války na Ukrajině představil koncept Zeitenwende a spolu s ním i změnu německé z
Tomáš Břicháček je právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publicista, věnující se dění na úrov
Eva Jiřičná patří k nejvýraznějším osobnostem české architektury. Její tvorbu znají odborníci především v Anglii, kde mnoho let žil