Co se v ČR a s ČR může dít?

Ani politolog Pavel Pšeja pochopitelně nevlastní křišťálovou kouli. To je nevýhoda společenských věd, které na rozdíl od těch exaktních nic nemohou prokázat pomocí matematiky, fyziky a podobně. Nicméně na základě poznání dějů minulých, je možné do určité míry extrapolovat a odhadovat další vývoj. Jenže pak přijde černá labuť typu čínské chřipky nebo nevypočitatelného amerického prezidenta a všechno je jinak.

V první části tradičního úterního golemovského večera s pořadovým číslem 1389 se náš host věnoval domácí politické scéně. Přiznal se hned v úvodu, že jeho pohled nebude úplně objektivní, protože se s expremiérem Fialou mnoho let přátelí. Za zahraniční politiku minulé vlády mu přidělil výbornou známku, ale co se týká domácí scény, bylo jeho hodnocení podstatně horší. I v odpovědi na otázku z pléna potvrdil, že minulá vláda nebylo schopná dostatečně a srozumitelně komunikovat své úspěchy a jednoduše (tak jako to dělají lídři současné koalice) s pomocí krátkých sloganů vysvětlovat své programové cíle, tak aby mohla oslovit i ty méně lucidní voliče. Vřele by doporučoval, aby se na školách v rámci občanské nauky školou povinná dítka dozvídala více o politice, a tak v budoucnu neskákala na všechny špeky populistů.

Sám populismus nemusí být úplně špatný, pokud by se jednalo o tzv. "demokratický populismus", čemuž pisatel těchto řádků rozumí tak, že by se voličům nemělo lhát. Samotný fakt, že se snaží voličům nabídnout to, po čem oni touží, špatný není. To bohužel není případ vládnoucích stran, které často neříkají pravdu, a hlavně nabízejí nefinancovatelná těšínská jablíčka.

Na námitku, že voliči chtějí všechno hned a nejsou ochotni svou spotřebu odkládat ve jménu své budoucnosti, a hlavně budoucnosti svých dětí, odpovídá, že je to především otázka správné komunikace. Byla pochopitelně také řeč o leadershipu, nedostatku charismatických osobností, které dokážou voliče pro svou vizi nadchnout i v případě, že se někdy jedná o opatření dočasně nepopulární. Nejen na naší, ale i na globální politické scéně takové osobnosti zoufale chybí. Ale není vyloučeno, že se najednou objeví. Kéž by!

Byla pochopitelně řeč také o Spojených státech amerických. Kroky současného prezidenta jsou nepredikovatelné, postrádají zjevný smysl a sám D. Trump působí jako generátor náhodných čísel. Jeho současné íránské dobrodružství budí velké obavy, a kromě mnoha obětí působí globální ekonomické škody. Jenže i pro USA platí, že ani v jedné z obou hlavních politických stran Pavel Pšeja nevidí žádné skutečné lídry, kteří by mohli uchvátit volitele v příštích volbách.