Dopady války v Íránu

Autor: Ondřej Šebesta

Občas na mě ostatní členové Golem Clubu po skončení besedy hledí a se škodolibým úsměvem říkají: "To jsem zvědav, co dnes napíšeš!" Ano, někdy to není snadné. Buď z přemíry informací (nahrávat se nesmí) nebo z jejich absence, ale jmenovat nikoho nebudu. Díky skvělé dramaturgii našeho tajemníky Krůty se to stává zřídka. Tenhle problém po večeru s Lukášem Kovandou opravdu nenastal.

Všichni tušíme, že ropné produkty nalezneme téměř ve všem (dávno nejde jen o ceny PHM) a tudíž jejich nedostatek zaviněný blokádou námořní cesty Hormuzským průlivem má vliv prakticky na celou ekonomiku. Méně už se mluví o čpavku, který je potřebný pro výrobu hnojiv a už vůbec ne o héliu, bez kterého se nadají na dálném východě vyrábět čipy. Tato špatně připravená válka, která nebyla projednána se spojenci v NATO, nevzbudila velké nadšení ani v bezprostředním okolí amerického prezidenta. Samozřejmě riziko, že jsou Peršané blízko k získání atomové zbraně nelze podcenit a tlak Izraele je naprosto pochopitelný. Nicméně konflikt, tak jak je vedený, nevyřešil vůbec nic. Ke změně režimu směrem k umírněnější teokracii nedošlo a obohacené plutonium je neznámo kde. Jediné, co se povedlo, je ochromení celosvětové ekonomiky na dlouhé měsíce, protože i kdyby blokáda skončila zítra, řada ropných zařízení je poškozená a dluh je velký. Dohánět se bude dlouhé měsíce.

Zajímavá je odpověď na otázku, jak je možné, že se v USA blíží cena benzínu k pěti dolarům za galon, přestože jsou Spojené státy čistým vývozcem ropy. Jde o to, že vyvážejí tzv. lehkou ropu, ale tu těžkou musejí importovat, protože jejich rafinerie jsou na ni nastavené. Z toho plyne také páně Kovandův optimismus, totiž, že D. Trump, jemuž se blíží na podzim veledůležité volby do kongresu, bude mít přirozený zájem situaci uklidnit, protože volby nakonec vždycky rozhodují peněženky voličů. Možná jen hledá cestu ven, kterou by mohl prohlásit za své vítězství. Vliv na Českou ekonomiku je prozatím poměrně malý, všechno záleží na tom, jak dlouho bude tato situace trvat. Pokud se do léta neuklidní, můžeme sice čekat zvýšenou inflaci, ale ne v takové výši, jako po vypuknutí války na Ukrajině.

Naše měna už nějakou dobu posiluje, z čehož naši vývozci nemají moc velkou radost, ale zřejmě se jim daří se s tím poprat, protože obchodní bilance byla poslední dva roky výrazně aktivní, a dokonce se daří snižovat závislost na Německu, kterému se již dekádu moc nevede. Pan Kovanda jmenoval například Polsko, se kterým čile obchodujeme a jehož ekonomická prosperita skýtá nové obchodní možnosti.

Martin Kratochvíl citoval ze článku, který uveřejnil list MF Dnes, ve kterém Lukáš Kovanda tvrdí, že vysoké ceny nemovitostí – tak často citovaná mantra o dostupnosti bydlení – byly zaviněny nalévání peněz (až dva biliony korun) do ekonomiky, které byly rozhazovány z helikoptéry za covidu jen proto, aby se nezvýšila nezaměstnanost. Nebyly kryté výkonem ekonomiky, šlo čistě o předvolební dárky. Takže neselhává kapitalismus, to jen bezbřehý populismus nemá nic společného s tržním hospodářstvím.