EU staví rozhledny v údolích

EU staví rozhledny v údolích

Vzpomněl jsem si na knížku Jerzyho Kosińského zfilmovanou v roce 1979 s Peterem Sellersem v hlavní roli, který se jmenoval "Beeing there". Do češtiny se to překládá jako "Byl jsem při tom". Pavel Kyslika byl při tom! Ve svém úvodním slově poměrně podrobně zrekapituloval průběh české ekonomické transformace. Jako na orloji před námi opět defilovali politici a ekonomové, kteří na ní spolupracovali, ale i ti, jež ji brzdili. Ani ti největší odpůrci nemohou tvrdit, že se nepovedla. Položila základy pro tržní hospodářství, na kterých stavíme dodnes. Václav Klaus se svým neomylným politickým instinktem vycítil, že lidem porevoluční nadšení nevydrží věčně a komentoval to slovy: "Pokud neuděláme transformaci hned, neuděláme ji nikdy." Bohužel je znám i druhý citát z jeho úst: "Ekonomická transformace skončila", který řekl možná v naději na své znovuzvolení. Jenže vděčnost voličů se rozplynula zároveň s úbytkem pracovních míst a rušením prodejen a hospod na vesnicích. Privatizaci bank už dodělávala sociálně demokratická vláda. Tím definitivně reformám odzvonilo. Naopak, rozjelo se populistické rozdávání peněz a výsledkem je dnešní ekonomická situace: horentní inflace a vysoký deficit státního rozpočtu.

Pavel Kysilka tvrdí, že by se měla řešit především výdajová strana státního rozpočtu. Důchodová reforma, zásadní redukce státní správy, konec všelijakých dotací atd. Pokud se tato vláda neodhodlá k nepopulárním krokům na straně výdajové a zvýší daně, dá se předpokládat, že výdaje zvýšený příjem brzy opět doženou, takže to nic neřeší. V současné době ale nevidí na české politické scéně nikoho, kdo by projevil dostatek odvahy a vůdcovství, aby byl něco takého schopen realizovat. Je toho názoru, že je to věc navýsost politická, protože je pro takové kroky třeba získat obyvatelstvo, a to především v regionech, které volily v prezidentské volbě AB.

Pokud se jedná o EU, tak jeho citát jsem si vypůjčil do záhlaví tohoto textu. Přebujelá bruselská byrokracie se zabývá hloupostmi a v podstatě zavádí socialismus. Anglický výraz, kterým vyjádřil svůj názor na společnou evropskou měnu, bychom v televizi před dvaadvacátou hodinou museli vypípat.

Abychom neskončili tak negativně, připomněl, že kdyby mu někdo před třiceti lety řekl, že ekonomicky předeženeme jižní křídlo EU a budeme dýchat Francii na záda, že by tomu jen těžko uvěřil. Na další rázné kroky, jako například důchodovou a školskou reformu, není pozdě, ale je za pět minut dvanáct.