Prosperita jako samozřejmost

V delším strukturovaném a přehledném úvodu shrnul náš host Tomáš Klvaňa historii amerického izolacionismu včetně faktu, že "America first" není nic nového. Již ve třicátých letech minulého století existovala skupina „America First Committee“, jejímž účelem bylo zabránit zapojení USA do války. I když skupina tvrdila, že jí jde o mír, byla kritizována za sympatie k nacistickému Německu. Zajímavé je, že současná rétorika D. Trumpa je jako přes kopírák opsána z tehdejších jejích postojů. Včetně určitého obdivu k diktátorům...

Teprve po skončení druhé světové války ve snaze neopakovat stejnou chybu jako po té první, se kormidlo otočilo směrem k internacionalismu. Tedy místo, aby byly trestány státy, které válku prohrály, bylo rozhodnuto jim významně hospodářské pomoci a postavit je na nohy. Zavládlo období velké hospodářské prosperity na obou stranách Atlantiku, a přestože byl svět bipolární, lze hovořit o důvěře v mezinárodní instituce (OSN, MMF...) a o dodržování základních pravidel v mezinárodním styku. Po pádu komunismu se leckdo domníval, že zavládl "Liberální světový pořádek" a pokrok, klid a mír bude pokračovat. To se teď prakticky v přímém přenosu mění, americký prezident boří vše, co bylo vybudováno a nikdo neví, s čím přijde zítra. Hlavním důvodem jeho zvolení byla, podle našeho hosta vysoká inflace, která sice postihla USA v menší míře než Evropu, ale v některých oblastech je citelná a americký volič, který podlehl dojmu, že na tom není moc dobře, ačkoli lze dokázat, že tomu tak není, dal přednost Trumpovi před těžko přijatelnou protikandidátkou. Poslední dva roky funkčního období J. Bidena byly ovlivněny jeho vysokým věkem a občas to vypadalo, že je tak trochu mimo. Proti K. Harris stál sice neúspěšný realitní developer, ale velmi úspěšný televizní bavič, který si dokáže podmanit davy, což ostatně dokázal i provokacemi, které vedly až k útoku na Kapitol. Jaký vliv na jeho zvolení měla Moskva, je těžké zjistit, ale jisté je že investovala do sociálních sítí a do médií nemalé peníze. Také nesmíme zapomínat na aféru wikileaks při jeho první volbě. Tehdy Julian Assange zveřejnil tisíce soukromých mailu H. Clintonové, je ale veřejným tajemstvím, že mu je dodaly ruské bezpečnostní služby.

Na otázku, do jaké míry se bude snažit D.T. ohýbat zákony a ústavu, zda mu budou soudy nakloněny, odpověděl pan Klvaňa, že věří americké demokracii, která je natolik robustní, že změnu ústavy, jež by mu například umožnila kandidovat potřetí, si neumí představit. Kromě toho většina soudů, které přezkoumávají jeho dekrety, nejsou federální, nýbrž státní, přičemž ovlivnit 50 států je těžko představitelné. Na druhé straně nepochybuje o tom, že se o to bude pokoušet a v některých případech se mu to i daří. Například některé velké firmy, Columbijská univerzita a další subjekty už dokázaly odvolat své původní názory a odjely do Washingtonu Donaldovi políbit prsten. Určitou nadějí jsou volby do kongresu, které proběhnou v roce 2026. Pokud se Demokratická strana probudí z klinické smrti, mohla by kongres ovládnout a Trumpovi hodně zkomplikovat život.