První dáma české architektury

Naše hostka ve své bezbřehé skromnosti tvrdí, že měla prostě jen "kliku", že jí osud přihrával míčky (myšleno šance), které se jen pokoušela s větším či menším úspěchem zachytávat. Dovolím si k tomu po vzoru Jirotkova Saturnina dodat, že lidé se dělí do tří kategorií. Ta první ty míčky ani nevidí. Ta druhá je občas zachytí, ale neví, co s nimi. Představitelkou té třetí kategorie je právě náš včerejší host v Golem Clubu paní Eva Jiřičná, která všechny ty míčky díky své píli, laskavosti, velkorysosti, schopnosti komunikovat a pozitivnímu myšlení nejen zachytila, ale proměnila je v dílo, za kterým by se mohla s hrdostí ohlédnout, kdyby hrdost patřila do jejího osobnostního nastavení.

V úvodu s humorem jí vlastním popisovala své začátky ještě před odchodem do Británie. Jak narážela na předsudky v oboru do té doby až na výjimky vyhrazenému mužům. Jak ji na umístěnku poslali do Kladna kreslit betonové panely. Nedlouho po srpnové okupaci, odešla do ciziny, byla zbavena československého občanství a pro ilegální opuštění republiky odsouzena ke třem létům vězení. Publiku bylo docela líto, že nepokračovala ve vylíčení svých začátků v Londýně, ale dala přednost otázkám přítomných posluchačů.

Pochopitelně nemohla nepřijít na přetřes Kaplického knihovna. Jako členka mezinárodní komise popsala detailně průběh výběrového řízení. Nebylo to snadné, neboť se na začátku sešel obrovský počet návrhů. Nutno dodat, že soutěž byla anonymní a probíhala za přísného dohledu IUA (Mezinárodní unie architektů). Do druhého kola se dostaly návrhy, které splňovaly podmínky zadání s jednou výjimkou, kterou UIA v Paříži schválila. Že totiž nebudou vyřazeny návrhy, které počítají se skladování knih pod zemským povrchem. Vzhledem k plánovanému umístění knihovny na Letné, kde povodně opravdu, ale opravdu nehrozí, byla tato výjimka udělena.

Ve finále komise hlasovala o posledních (stále ještě anonymních) osmi návrzích a jednomyslně (sic!) vyhrál návrh Jana Kaplického. Ještě před zveřejněním výsledku byl pozván tehdejší primátor hl. m. Prahy Pavel Bém, který (aniž by znal názor poroty), také vybral Kaplického blob. Po zveřejnění výsledku v tisku a na zákrok tehdejšího prezidenta Václava Klause, primátor Bém změnil názor a dál ten příběh znáte, dál jej prožíváte ... nepostavilo se nic.

Na dotaz z publika komentovala paní Jiřičná projekt Zahy Hadíd u Masarykova nádraží a přiznala, že svůj původně nepříliš pozitivní názor po návštěvě hotových objektů změnila k lepšímu. Pokud se týká plánované výstavby "Centra nového Žižkova" se ve svém komentáři nemohla ubránit lítosti nad tím, jak byl vítězný projekt jejího studia vykuchán a co z něj zbylo. O tom jsme po skončení večera debatovali s Martinem Kratochvílem. Kde bere tato droboučká komandérka Řádu Britského impéria sílu a trpělivost na nekonečné diskuse s lidmi, kteří jí jen hází klacky pod nohy, a přitom o architektuře nemají ani ponětí? Odpověděla nám sama: svůj práci a své kolegy miluje!