Soudce s lidskou tváří

Už při večeři jsme pochopili, že náš host – dlouholetý prezident soudcovské unie – pan JUDr. Libor Vávra bude zábavným řečníkem. Hned v úvodu vyvrátil často zkreslený mediální obraz našeho soudnictví. Novináři si vybírají pouze kauzy, které se nepřiměřeně dlouho vlečou, případně se úplně nepovedly, což se také někdy může stát. Přitom skutečnost je podstatně jiná. V mnoha sledovaných parametrech se můžeme hrdě srovnávat s ostatními státy Evropy a pokud se podíváme například na země V4 včetně Slovinska, tak už vůbec není o čem mluvit. Vyloženě pozitivně hodnotí i transformaci našeho soudnictví po roce 1989. K dobrým zprávám můžeme připočítat i kriminalitu, která se u nás drží na číslech, jež nás řadí mezi nejbezpečnější státy světa. Objasněnost závažných trestných činů je u nás neobyčejně vysoká. Dotkli jsme se i díky kauze poslance Feriho tolik diskutovaných znásilnění. Pan doktor je stejně jako převážná část trestních soudců proti jakémukoli "zpřesňování" legislativy, na což velmi tlačí mediálně zdatné neziskovky. Podle jeho názoru není třeba zákon měnit.

Pokud se týká trestních sazeb za zvlášť závažné trestné zločiny, jako jsou vraždy, připadají mu přiměřené. Doložil příklady z minulosti i fakt, že odstrašující funkce vysokých trestů včetně trestu smrti vlastně nefungovala. Pachatelé se totiž nebojí trestu, ale odhalení. Po zrušení trestu smrti se počet vražd nijak nezvýšil.

Za nepochopitelné pokládá deset let probíhající výběrové řízení na elektronické náramky, které by mohly výrazně ulehčit našim přeplněným věznicím. V dnešní době, kdy stejnou funkci plní mobily nebo chytré hodinky, jde o absurdní záležitost. Potvrdil, že například Praha je natolik protkaná sítí dopravních a bezpečnostních kamer, kamery mají auta, obchody i bankomaty, takže už dnes v málokterém spisu chybí jejich záznam, což výrazně ulehčuje důkazní situaci.

Na dotaz ohledně zproštění v případě nedostatku důkazů či pochybností odpověděl známým latinským "in dubio pro reo". Po zavedení testů DNA do běžné praxe jen v USA pomocí těchto moderních metod identifikovali ve starých případech na 200 nevinně popravných lidí. Zproštění v případě pochybností je jediná možnost, jak se takovým situacím vyhnout a zároveň umožnit soudcům klidný spánek.

Hovořil též o přísedících v trestních senátech, kde i tito práva často neznalí laici mají při hlasování stejnou váhu jako předseda senátu. V ostatních zemích se už od této praxe ustupuje. Například v USA, kde si může obžalovaný vybrat, si jich celých 97 % přeje, aby je nesoudila laická porota (jak ji známe z filmů), ale jen samosoudce. Dovolím si to přirovnat k přímé volbě prezidenta. Z veřejnosti vylosovaní porotci přirozeně podléhají daleko více mediálním tlakům, okamžitým emocím a předsudkům. Jakou šanci má u nich dvoumetrový černoch nebo člověk, který už svým tetováním odpovídá vzhledu příslušníka drogového kartelu?

Martin Kratochvíl vždycky nabádá naše hosty, aby řekli něco optimistického na závěr. To tentokrát nebylo nutné, protože takový byl celý večer. Děkujeme!