Kdo by chtěl tu vaši pravdu číst?

Takhle prý odpověděl jeden nejmenovaný novinář Janě Vohralíkové, když se ho ptala, proč píše
nepravdy. Tak to bohužel je. Média jsou nenažrané zvíře, které potřebuje 365 dní v roce svou
porci masa, a nejen bulvární novináři často fabulují. Jde jen o to, jak daleko jsou přitom ochotni
zajít. I Jaroslav Hašek si vymýšlel neexistující druhy ptáků, když pracoval v časopisu "Svět
zvířat". Naštval tím sice šéfredaktora a všechny ornitology světa, ale nikomu neublížil.

V úvodu shrnula naše host(ka) profesní život dcery, komunisty dlouhá léta vězněného otce. Po
maturitě na gymnáziu nejednoduché studium stavební fakulty na ČVUT, pak post projektantky
a statičky. Po delší mateřské nejprve zkušenost s vedením YMCY, následně byla ředitelkou
odboru a později náměstkyní na ministerstvu informatiky. Další cesta vedla na předsednictvo
vlády za Jana Fischera, kde pracovala jako ředitelka odborných útvarů. Odtud pokračovala na
Zemědělskou univerzitu, kde byla kvestorkou a tam si ji vybral do funkce vedoucí kanceláře
Senátu zesnulý předseda Kubera.

Pro posluchače v Golem Clubu bylo samozřejmě nejzajímavější její působení na pražském
hradě, kam přišla zároveň s prezidentem Pavlem v roli kancléřky. Necelý rok na Hradě popisuje
jako neskutečnou jízdu. Na začátku převzít neuvěřitelný nepořádek po předchozím řádění
Zemanovců, zajistit personální obměnu, dát do pořádku organizační strukturu a také se
vypořádat s nadšenými, ale profesionálně nezkušenými podporovatelkami pana prezidenta z
doby volební kampaně. O prezidentovi i jeho choti mluví i po svém odchodu z Hradu s
respektem (skoro bych řekl, že s láskou). Za jeho největší nadání pokládá přímý kontakt s lidmi;
dokáže nejen se svými příznivci mluvit srozumitelně a s respektem k často výrazně odlišným
názorům. Doslova hovoří o zahrabávání příkopů, vytvářených předchozím prezidentem i
premiérem.

Na konkrétní dotaz na roli a vliv Petra Koláře na Hradě odpovídá, že každý prezident potřebuje
zkušeného přítele, se kterým se může radit a probírat složité situace. K tomu dodává autor
tohoto textu, že když někdo řekne, že "o prověrku NBÚ nebude usilovat", tak zřejmě tuší, že
by ji nemusel dostat. Tudíž oficiální statut poradce je vyloučen.

Poslední odstavec večera byl věnován neziskovkám. Názor paní Vohralíkové sdílí asi většina
členů klubu. Že by totiž měl být zřetelně oddělen svět NGO a NPO od státu. Tyto organizace
by neměl dotovat stát, s výjimkou toho, kdy není schopen zajistit nějaké služby a může si je u
nich tudíž objednat. Martin Kratochvíl k tomu dodal své zkušenosti s tímto sektorem z USA.
Paní exkancléřka působí velmi klidným a vyrovnaným dojmem, i když si umíme představit, že
v manažerských funkcích umí řádně zavelet, to by to jinak nemohla dělat.